Jak na řízené větrání v době koronaviru

Datum: 28.4.2020

Aktuality

Dobrat se v současné době k pravdivým, nezkresleným informacím při vlně odlišných názorů v diskusích se zcela protichůdnými myšlenkami je více než obtížné. Pro řadu lidí, kteří se navíc problematikou nezabývají, to prakticky znamená tipovací soutěž a rozhodování pouze na základě pocitu a sympatií. Kde ale vzít relevantní informace a jednoznačně stanovit správný přístup?
Ve snaze ubezpečit provozovatele řízeného větrání a zároveň vytvořit přesvědčivé argumenty pro odbornou veřejnost se firma ATREA rozhodla vydat stanovisko k neustále se opakujícím dotazům svých zákazníků, se kterými se v současnosti jako přední čeští výrobci setkáváme. Zároveň je doplňujeme o vyjádření nezávislých organizací (ČKAIT, SZÚ, Eurovent, Rehva). Tím chceme zabezpečit nezávislost a správnost v našem postoji.

  1. Koronovirus; šíření; přenos vzduchem. Co respirátory?
    Covid-19 je virové infekční onemocnění, které se šíří především kontaktně. Vstup do organismu je nejčastěji přes sliznice horních cest dýchacích, tedy nosní a nosohltanovou. K přenosu je nutný kontakt s nakaženým jedincem v bezprostřední blízkosti (bezpečná vzdálenost 2 m – viz doporučené odstupy v obchodech, sportovištích a veřejných místech).
    Jelikož se jedná o nový typ koronaviru, který ještě není dostatečně prozkoumaný, tak zásady ochrany zdraví vycházejí z obecně platných doporučení prevence respiračních nákaz. První ochranou pro zamezení přenosu je právě ochrana respiračních cest. Úplnou eliminaci přenosu viru je nutné řešit u personálu, který je v přímém styku s nakaženými: ošetřovatelé, lékaři, zdravotní sestry, zubaři. Ti pro zajištění své ochrany nutně potřebují účinnější eliminátory částic, známé pod označením FFP2/FFP3. Těmito filtry není nutné se vybavovat, pokud není osoba v tzv. „PRVNÍ LINII“ kontaktu s nakaženými.
    Bezprostředně po vykoupení ochranných pomůcek naše technické oddělení zaznamenalo dotazy od zákazníků, kteří chtěli vědět, zda textilní filtry F7 zachycují viry a s jakou účinností. A zda by se z textilie používané pro jejich výrobu daly ušít nebo nastříhat vsazovací filtry do textilních roušek. V kapitole 3 pojednávající o filtrech se dozvíte, že tyto textilie nejsou schopny virus účinně zachytit.
    V případě použití filtrů do roušek nedojde k žádné zvýšené ochraně, filtry tedy nepoužívejte, efekt bude pravděpodobně stejný jako u obyčejné textilní roušky.
  2. Vzduchotechnika a koronavirus. Větrat ano, nebo ne? Zhoršuje situaci, nebo pomáhá?
    Větrání (přirozené okny nebo nucené pomocí větracích jednotek a ventilátorů) zajišťuje potřebnou výměnu vzduchu. Větrání odvádí použitý/znečištěný vzduch z interiéru a vyměňuje ho za venkovní, čerstvý vzduch.

    „Proč instalujeme vzduchotechniku a proč rovnoměrně větráme?“
    Přirozené větrání okny (nárazové ani kontinuální) nezajistí stálou výměnu vzduchu tak kvalitně jako větrání nucené, a navíc způsobí nestabilní tlakové poměry mezi místnostmi v budově podle aktuálních venkovních klimatických podmínek. Při řízeném (nuceném) větrání snižujeme úměrně koncentrace škodlivin, které nám v prostředí vznikají dynamicky v čase. Typ a množství škodliviny je závislý na konkrétním prostředí. Jiná vznikají v obytných budovách, jiná v kancelářích, v kuchyních, svařovnách a zdravotnických zařízeních. Princip je ovšem totožný a u všech škodlivin stejný – při neustálém větrání se ředí škodlivina, která uvnitř vzniká nebo kterou prostředí obsahuje. Tím, že ponecháme větrání přes vzduchotechniku zapnuté, aktivně chráníme naše zdraví. Vzduchotechnika ředí škodliviny vnitřního prostředí (tedy prostředí, potenciálně kontaminovaného virem) pomocí čistého venkovního vzduchu, který tento virus neobsahuje. Navíc vzduchotechnika zajistí stálé tlakové poměry mezi místnostmi. Riziko přenosu uvnitř budovy tudíž při trvalém větrání podstatně zmenšujeme a urychlujeme odvod viry kontaminovaného vzduchu z prostředí pryč.
    Navíc:
    Řízené větrání má centrální nasávání čerstvého vzduchu vně budovy situováno tak, aby nebylo přímo vystaveno pohybujícím se osobám, ba dokonce je umístěno mimo jejich dosah. Touto pozicí je tedy eliminována možnost nasávání viru, protože ten je zejména v blízkosti nakažených osob a ve volném prostředí je jeho životnost velmi krátká.

    Doporučení firmy ATREA: během výskytu infekce přenášené vzduchem (např. koronaviru) je výhodnější větrat permanentním průtokem a provozovat větrání na vyšší výkony. Zastavením větrání nebo jeho omezením se stav prostředí každopádně zhorší, protože si kromě nyní ostře sledovaného koronaviru musíme uvědomit i stálou přítomnost ostatních škodlivin v prostředí (CO2, relativní vlhkost, VOC – těkavé organické látky).

    Totéž doporučení je uvedeno i na stránkách České komory autorizovaných inženýrů a techniků ČKAIT ve spolupráci se SZÚ (Ing. Zuzana Mathauserová), ze dne 2. dubna 2020.

    Vyjádření komory:
    „Přestože omezení řady činností přispívá k pomalejšímu šíření koronaviru, je větrání tou činností, která se omezovat nemá. Vzhledem ke způsobu přenosu onemocnění je nepravděpodobné, že by se virus Covid-19 do vnitřního prostředí dostával s venkovním vzduchem. Ani při přirozeném větrání okny, ani při nuceném větrání nebo klimatizací.
    Dostatečné větrání stále zůstává základem zajištění odpovídající kvality prostředí i v této době šířící se pandemie“ [1.01]

    Informace Evropské průmyslové asociace pro vnitřní prostředí Eurovent
    V současné době neexistují žádné důkazy, že by se koronavirus mohl šířit větracími nebo klimatizačními systémy. Zároveň žádné úřady nevydaly pokyny pro provoz (mechanických) ventilačních systémů. [1.02]

    Doporučení Eurovent: Není pochyb o tom, že koncentrace částic SARS-CoV-2 by měla být co nejnižší. Toho lze efektivně dosáhnout správně fungujícími mechanickými větracími systémy. [1.02]

    Opatření Eurovent: S tímto pozadím je obecným doporučením asociace Eurovent udržovat a řádně provozovat ventilační systémy v souladu s pokyny a platnými hygienickými normami. Jako preventivní opatření pro období pandemického rizika mohou být užitečná tato opatření:
    - Zvýšit rychlost větrání a zvýšit procento venkovního vzduchu v systému
    - Zvýšit provozní dobu ventilačního systému
    - Zkontrolovat, zda jsou větrací jednotky správně nastaveny a jsou správně obsluhovány v souladu s pokyny výrobce
    - Zapnout udržování vnitřní relativní vlhkosti nad 30 % (je-li to možné)
    [1.02]

    Federace evropských asociací v oboru TZB – REHVA doporučuje:
    • Větrání ponechat trvale v provozu. Při nepřítomnosti osob je možné snížit průtok vzduchu, ale doporučuje se zařízení zcela nevypínat. V současné době, kdy náklady na vytápění/chlazení jsou spíše nižší, není energetická náročnost opatření zásadní, zatímco viry jsou z prostoru odváděny.
    • Vzduchotechnická jednotka by měla být provozována s maximálním podílem čerstvého venkovního vzduchu.
    • Nepoužívat oběhový vzduch*. Směšovací klapky musí být uzavřeny i za předpokladu, problémům s nedostatkem otopného/chladicího výkonu. Je důležitější zabránit kontaminaci a ochránit zdraví osob na úkor tepelného komfortu.
    [1.03]
    * Doporučení firmy ATREA: Zavírání směšovacích klapek a omezování cirkulační funkce vzduchotechniky má smysl v budovách občanské vybavenosti a dalších veřejných budovách, kde se pohybují lidé, kteří by jinak nepřišli do kontaktu. Cirkulací by se mohl kontaminovaný vzduch dostat do zcela jiných prostor v rámci budovy a je tedy vhodné tomuto riziku bránit. V rodinných domech a bytech v rámci jedné domácnosti, kde jsou lidé v běžném kontaktu, je zbytečné zamezovat přenosu cirkulací mezi jednotlivými místnostmi. Cirkulace zde navíc může být nedílnou součástí systému pro vytápění anebo chlazení domu.
    Odborná veřejnost je tedy v jednoznačné shodě. Větrat s vyšší intenzitou.

  3. Filtry do vzduchotechniky a jejich vlastnosti
    Ve vzduchotechnických jednotkách ATREA se běžně na přívodním vzduchu používají filtry třídy F7 (pro účel článku používáme značení podle již neplatné normy EN779, nicméně odborné veřejnosti nejlépe srozumitelné). Jak je to se schopností těchto filtrů zachytit viry? Účinnost záchytu filtru záleží logicky na velikosti částic, které se vzduchem pohybují a které chceme eliminovat.

    V běžných publikacích se objevují velikosti těchto typických příměsí [1.04]

    Viry 0,005 až 0,1 μm
    Bakterie 0,2 až 20 μm (většinou 0,5 až 1,5 μm)
    Výtrusy hub, mechu, lišejníku a kapradin 2 až 120 μm
    Pyl 10 až 200 μm
    Plísně 2 až 100 μm
    Cigaretový kouř 0,01 až 1 μm (střední hodnota 0,5 μm)
    Olejová mlha 0,04 až 1 μm
    Saze 0,01 až 0,5 μm
    Kouř (spalování organické hmoty) < 1 μm
     
    Graf frakční odlučivosti filtrů pro všeobecné větrání (dle LVZ, a.s.)
    Graf frakční odlučivosti filtrů pro všeobecné větrání

    Hodnocení z grafu a tabulky:
    a) Filtry tříd G1-G4 (hrubé filtry) – končí s odlučivostí nejlépe na úrovni 0,4 μm.
    b) Filtry tříd F5-F9 (jemné filtry) – končí nejlépe do velikosti částic 0,1-0,15 μm.
    c) Spektrum virů dle tabulky, je stanoveno na rozptylu 0,005 až 0,1 μm.
    d) Uváděná velikost částice COVID-19, dle AV ČR 80–150 nm = 0,080 až 0,150 μm. [1.05]

    Hodnocení: Prodávané filtry třídy F7 uvádí při velikosti částice 120 nm účinnost jen okolo 35 %, pokud bude částice menší, bude účinnost ještě nižší. Z toho plyne, že pro skutečně účinný záchyt virových částic by musel být použit filtr s mnohem vyšší účinností. Takové filtry existují a nazývají se HEPA filtry. Bohužel, ve standardní vzduchotechnice se dají jen těžko použít, protože mají velké tlakové ztráty, se kterými by si poradil jen VZT systém za tím účelem projektovaný. Navíc víme, že filtrovat čerstvý vzduch nemá smysl, protože přítomnost viru v něm je nulová nebo téměř nulová.
    Nicméně i filtry nižších tříd zachycují částice prachu (mnohem větší velikosti, než jsou viry), na jejichž povrchu viry ulpívají. Související problém je, že pokud filtry zachytí částice s viry na povrchu, stávají se potenciálně nebezpečným materiálem a musí se správně likvidovat, aby se zpětně od nich osoba provádějící výměnu nenakazila.

  4. Vysoká intenzita větrání a nízká relativní vlhkost.
    Vysoká intenzita větrání vyvolává v uživatelích obavu, že při větrání dojde ke značnému snížení vlhkosti uvnitř staveb. Další nesprávná úvaha je, že vzduchotechnika sama aktivně vysouší vzduch a tento suchý vzduch trvale sníží vlhkost v bytech pod minimální úroveň.
    Vlhkost vzduchu a související zvlhčování sliznic je pro odolnost organismu proti virovým a bakteriálním nákazám sice důležitá, ale v době epidemie je priorita především na straně důkladného větrání a zajištění čistého vzduchu v místnostech. Při zvýšené intenzitě větrání a zejména v mrazivých dnech se vyplatí mít vzduchotechnický systém správně navržený a regulovaný. Je to poměrně komplexní otázka, a proto se tématu vlhkosti budeme věnovat v samostatném článku.

Zdroje:

[1.01] Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků ve výstavě [online]. © ČKAIT 2020 [cit. 2.4.2020]. Dostupné z: https://www.ckait.cz/
[1.02] Společnost Eurovent Industry Association [online]. Copyright 2019 Eurovent [cit. 10.4.2020]. Dostupné z: https://eurovent.eu/
[1.03] Společnost pro techniku prostředí [online]. 2015 © Společnost pro techniku prostředí, z. s. [cit. 17.3.2020]. Dostupné z: http://www.stpcr.cz/cz/rehva
[1.04] HEMERKA, J. Filtrace při všeobecném větrání pobytových místností. Vytápění, větrání, instalace [online]. 02/2013 [cit. 16.5.2018]. Dostupné z: http://www.stpcr.cz/?download=articles/vvi-2013-02_s68.pdf
[1.05] MATUŠKOVÁ,L. PŘEHLEDNĚ: Jak Akademie věd ČR pomáhá v boji proti koronavirové nákaze. Akademie věd České republiky [online]. CC BY-SA [cit. 20.4.2020]. Dostupné z: http://www.avcr.cz/cs/veda-a-vyzkum/biologie-a-lekarske-vedy/PREHLEDNE-Jak-Akademie-ved-CR-pomaha-proti-koronaviru/